Praha

Komentář cestovatele Součástí areálu Klementina je katedrála sv. Klementa, která je krásným a bohatě zdobeným barokním kostelem z počátku 18. století. Ačkoliv se její exteriér může jevit jako prostý, interiér stojí za návštěvu pro nádherné sochy Matyáše Brauna a malby Petra Brandla.

Komentář cestovatele Dům, který je součástí komplexu Staroměstské radnice, je typickou ukázkou české měšťanské renesanční architektury. Fasádu zdobí sgrafita představující výjevy inspirované biblickými a mytologickými scénami, ale i náměty současných renesančních legend. V letech 1889 - 1896 zde s rodiči bydlel Franz Kafka.

Komentář cestovatele Múzeum voskových figurín a legiend

Komentář cestovatele Hračkarstvo

Komentář cestovatele Hotel

Komentář cestovatele Kostel je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek v Praze. Kdysi býval hlavním jezuitským chrámem v Čechách. Kostel v současnosti využívá římskokatolická akademická farnost, je také místem konání varhanních koncertů. Na varhany, pocházející v jádru již z poloviny 17. století, hrával v 80. letech 18. století po několik let také Jakub Jan Ryba, slavný autor vánoční mše „Hej Mistře, vstaň bystře“.

Komentář cestovatele Súčasný ranobarokový vzhľad tohto kostola rádu Rytierov krížov s rudou hviezdou siaha až do roku 1679-1685. Jeho nádherná výzdoba interiéru, vrátane fresky Posledného súdu VV Reinera v monumentálnej, takmer 41 m vysokej kopuli, môže byť obdivovaná počas jedného z mnohých pravidelných koncertov náboženskej hudby, ktoré sa tu konajú. Diváci ocenia najmä zvuk druhého najstaršieho varhany v Prahe - unikátneho barokového z roku 1702.

Komentář cestovatele Chrám sv. Mikuláše patří k nejstarším na Starém Městě pražském, v pramenech je v souvislosti s povodní poprvé zmiňován již k roku 1273. V původním farním kostele s velkou kazatelskou tradicí působil Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova a další předchůdci husitství a reformace.
V roce 1635 připadl kostel benediktinům z emauzského kláštera Na Slovanech, kteří při něm začali budovat klášter, postupně přikupujíce přilehlé domy a pozemky. Připravovala se i rozsáhlá obnova chrámu, ale nakonec bylo rozhodnuto zbourat starý kostel a postavit nový. Stavební práce zahájili v roce 1732 a v roce 1737 byl kostel vysvěcen.

Komentář cestovatele Na mieste dnešného Obecného domu stála pôvodne rezidencia českých kráľov, Kráľov dvor. Tento komplex dal vybudovať približne v roku 1380 Václav IV.; slúžil ako sídlo panovníkov v rokoch 1383–1484. Okrem paláca zahŕňal aj domy pre dvoranov, kúpele, zverinec a záhradu. Po Václavovi IV. tu sídlil jeho brat Žigmund Luxemburský, Žigmundov zať Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobok, Jiří z Poděbrad a Vladislav II. Jagelovský, ktorý zo Starého Mesta presídlil späť na Pražský hrad. Do dnešných čias sa z Kráľovského paláca zachoval len názov priľahlej ulice Královodvorská a priechod do Prašnej brány v Celetnej ulici. Pretože z Kráľovského paláca vychádzali korunovačné sprievody českých kráľov, nachádza sa Obecný dom vlastne na začiatku tzv. Kráľovskej cesty.

Komentář cestovatele Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Komentář cestovatele Na místě dnešního paláce ve středověku stávaly dva starší domy. V západní části paláce se v podzemí dochovaly zbytky románského domu, severněji pak jiný raně gotický dům. Dnešní rokokový palác byl postaven pro hraběte Jana Arnošta Golze v letech 1755 až 1765 podle starších plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a pod vedením architekta Anselma Luraga. Na fasádě provedl bohatou štukovou výzdobu C. G. Bossi. Průčelí je nahoře zakončeno dvěma atikami, které zdobí řada soch. Znázorňují antické bohy a jsou dílem Ignáce Františka Platzera. Dva souměrně umístěné monumentální vchody lemované kamennými sloupy spojuje v prvním patře úzký balkón. Po smrti hraběte Golze koupil roku 1768 palác kníže Rudolf Kinský. V době vlastnictví rodu Kinských byly interiéry přestavěny klasicistně. Došlo také k rozšíření paláce o druhý dvůr sevřený mezi třemi křídly v empírovém stylu podle projektu J. O. Krannera. Roku 1835 byl k paláci připojen další dům; ten byl pod Krannerovým vedením přestavěn novobarokně.

Komentář cestovatele Jedno z nejslavnějších pražských sousoší­ je dílem Josefa Václava Myslbeka (1912). Bronzovou jezdeckou sochu knížete Václava obklopují sochy čtyř českých světců - sv. Ludmily, sv. Prokopa, sv. Anežky a sv. Vojtěcha.

Komentář cestovatele Jej výstavba začala v roku 1475 pod vedením murárskeho majstra Václava. Ten však na takto náročnú úlohu podľa mienky konšelov nestačil, a tak ho čoskoro nahradil Matěj Rejsek z Prostějova. Brána, pôvodne nazývaná Nová, bola založená takmer deväť metrov pod úrovňou dnešného terénu a bola vysoká 42 metrov. Stavba však zostala nedokončená, pretože po presťahovaní kráľa Vladislava na Pražský hrad v roku 1483 stratili Staromestskí o jej dostavbu záujem. Preto bola asi len provizórne zastrešená. Postupne stratila akúkoľvek funkciu a dokonca sa uvažovalo nad jej zbúraním. Asi od polovice 18. storočia slúžila ako sklad strelného prachu; preto sa jej začalo hovoriť Prašná. Pri pruskom obliehaní Prahy v roku 1757 značne utrpela a v roku 1799 bola zbavená svojej poškodenej výzdoby.

Komentář cestovatele Středověké mechanické věžní hodiny jsou umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice. Každou celou hodinu (9.00 - 23.00) se na orloji objevuje 12 figur apoštolů.

Komentář cestovatele Dům byl postaven v době asanace Starého města, kdy byly původní domy, které na tomto místě stály, v únoru roku 1896 zbourány. Jeden z domů byl překrásný barokní palác, postavený v roce 1704, který vznikl podle projektu, významného českého architekta italského původu, Jana Santini Aichla. Sousední z domů pak po vzoru staveb Dientzenhofera. O rok později, byla na tomto místě vystavěna nová budova, projektovaná Rudolfem Kříženeckým a Franzem Schierem.

Komentář cestovatele Radnice byla zřízena r. 1338 jako sídlo samosprávy Starého Města. Nejstarší gotickou část komplexu tvoří nádherná věž s arkýřovou kaplí a unikátní orloj, na kterém se každou celou hodinu (9 – 23 hod.) objevuje 12 apoštolů. Východní novogotické křídlo radnice bylo zničeno během Pražského povstání 8. 5. 1945 a nebylo již nikdy obnoveno. Návštěvnický okruh tvoří historické sály, věž a podzemí.

Komentář cestovatele Jedna z nejpůsobivějších gotických sakrálních staveb v Praze, budovaná od poloviny 14. století do počátku 16. století. Na konci 17. století byl interiér barokně přestavěn. Chrám je rozsáhlou galerií gotických, renesančních a raně barokních děl, z nichž nejzajímavější jsou mj. oltářní obrazy Karla Škréty a náhrobek astronoma Tychona Brahe. Zdejší varhany z roku 1673 jsou nejstarší v Praze.

Komentář cestovatele Obchodní a administrativní centrum města, místo významných společenských a historických událostí. Sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace, desítky malých i větších obchodů, administrativní centra. Náměstí vzniklo při založení Nového Města Karlem IV. r. 1348. Dominantu náměstí dnes tvoří budova Národního muzea (1885 — 1891) a pomník národního patrona sv. Václava od J. V. Myslbeka z r. 1912.